účetnictví

[Želvička17]

Co potřebuješ z § 9 a 10? Já něco ve firmě mám, když budu vědět, poradím.

Díky už je to ale pasééé.
Šlo o takovou blbůstku, kongres konaný v Praze, prezentace novinek z oblasti výpočetní techniky. Každý účastník kongresu obdržel při vstupu kartičku a za každou shlédnutou prezentaci dostal razítko. Po obdržení určitého počtu kartiček mu o přestávce mezi prezentacemi byla poskytnuta masáž - bezplatně. Tu poskytl Holanďan registrovaný k VAT pouze v Holandsku a objednatelem služby byla izraelská firma. Takže takový rébus - kdo vlastně bude plátcem DPH a kde? Zda se jedná o službu přímo spojenou s pořádáním výstav, veletrhů apod., to už jsem tak nějak vyloučila, ale když se pak vrátíš k par. 9 a pak ještě dozadu k par. 94 a dále, tak těch verzí a výkladů si myslím že se dá najít spousta. 

[Timea]

Želvi, tý jofka, to je guláš.
Zlaté naše pronájmy vagonů a lokomotiv a přeshraniční cestující a čištění vlaků a tankování nafty... 

[Míša Kulička]

Mám tu takový oříšek ... 

To bylo tak. Stavěli jsme pro jedno slovenské město a já jim následně poslala fakturu v Eurech. Pani účetní z nějakého důvodu nezaznamenala to velké EUR za částkou, rozhodla se, že se jedná o koruny a poslala nám požadovanou částku v korunách českých na náš eurový účet (na faktuře dokonce označený interním názvem EUROÚČET) ... no a že u nich aj u nás po volbách a před prázdninami lítal kurz trochu více, došlo nám o 40 jurášů méně, než jí odepsali ze slovenského účtu ... na konci července jsem udělala můru, že si snad dělaj srandu a kdy doplatěj naši fakturu, paní starostka se zděsila a zřejmě svou pani účetní zcela nepěkně zpucovala. Ta mě pak prosila, abych tyto věci řešila výhradně s ní a doplatila tentokrát už správnou částku v juráších, jen bez těch 40,-, které považovala za uhrazené ... no, je konec srpna a my máme stále nedoplatek 40 Eur ... tož jsem volala přímo paní účetní a společnými silami jsme našly zádrhel ... myslím, že jí nebylo do smíchu, když zjistila, že nám bude muset zaplatit 40 jurášů, které dle jejich výpisu už poslány byly (a dokonce s nemalým a zcela zbytečným poplatkem za převod na koruny) ... a že jí teda čeká nemilé vysvětlování ... a že to nejspíš bude muset cálovat ze svého ... A tak tu se šéfem přemýšlíme, jestli jim nedat 40 Eur slevu, aby neměla zbytečné problémy ... ale jak?

[Timea]

Míšo, při takové částce bych si to nekomplikovala slevou. Pak budeš muset dumat, jestli slevu za dílo nebo jako finanční podmínku,... dala bych to do ostatních provozních nebo finančních nákladů. Ale nevím, jak velké máte obraty, jestli to tam nebude moc trčet, my jsme velká firma, nám to netrčí.
Teda - jestli druhá strana nepožaduje nějaký doklad. Pokud ano, udělala bych snad dobropis z nějakého důvodu - v podstatě je to ta "sleva" z ceny. Ale opravdu nevím, o jaké objemy se u vás jedná celkkově.

[Želvička17]

Řešením by mohlo být i narovnání závazků, taky se v praxi používá - věřitel odepíše nedaňově do nákladů a dlužník do výnosů.
Nebo ten dobropis s inteligentním zdůvodněním.

[Sally]

potřebuji nasměrovat a nevím jak se zeptat
Pokud s.r.o platí svým lidem penzijní připojištění, je zde odpočet až do výše 24000 na "hlavu"
a je v tom legalizovaná taková malá domů....
To je vše, co jsem si vybavila a nemůžu nalézt, kde je pro to paragraf a ani jak se to jmenuje a ani vůbec nic  , si jen pamatuju, že pro s.r.o to může být zajímavé... jinak řečeno
Pomůže mi někdo? Díky
 

[Želvička17]

Paragraf 24 odst. 2 písm j) bod 5 (zákon o daních z příjmů)  - krásná formulka, doporučuji přečíst.
Bodejť bys to našla, když už to tam dávno není.

[Sally]

no a proto jsem si to někam napsala ale nenapsala jsem si, kam jsem to napsala  což mělo za následek mý zoufání  a tímto ti velice, převelice děkuji zachránila jsi mi večer 

[Želvička17]

Neboli - firma může zaměstnanci platit třeba sto táců měsíčně na penzijní a celé to je daňově uznatelné, pokud toto sjedná se zaměstnancem ve smlouvě 

[Timea]

Ale bacha na dodanění u zaměstnance. Tam těch 24 000,- za rok je, pokud součet poskytnutého příspěvku na penzijko a životko přesáhne 24 000,-, firma vše daňové, zaměstnanci vše nad 24 000,- dodanit.

[Klubíčko]

Ještě info k příspěvkům na životní pojištění  od zaměstnavatele. Zaměstnavatel nemůže přispívat na každou ŽP, nebo nechce, protože záleží na sjednaných rizicích na životní smlouvě. Některá rizika jsou daňově neuznatelná (Denní odškodné, Hospitalizace atd..)
Zrovna minule mi volala naštvaná paní, proč Boženě přispívá a jí Růženě ne 

[Želvička17]

Jasně, třeba pokud jde o úrazovou složku, tak ta nesplňuje podmínky zákona.

[Klubíčko]

Jasně, třeba pokud jde o úrazovou složku, tak ta nesplňuje podmínky zákona.

No, akorát ono to moc lidí a hlavně zaměstnavatelů neví. Dokonce jsem se setkala, že na nějakém finančáku to jednomu zaměstnavateli uznali a o dvě města dál, když spadají pod jiný finančák ne...

[Timea]

JJ, souhlas. Nám jedna nejmenovaná pojišťovna posílá k našim příspěvkům na ŽP po ukončení roku takový rozpis, kde je jasně vidět, kolik jsou daňové náklady, podle druhu sjednané pojistky a kolik jsou složky, které podmínky zákona nesplňují.
Zaměstnavatel by měl mít směrnici, kde je určeno, komu kolik přispívá atd. Samozřejmě je na jeho rozhodnutí, jestli vůbec, komu a kolik přispívá. A jestli přispívá na "daňově uznatelné" smlouvy o životním pojištění nebo i na jiné, které pak mají samozřejmě jiný režim.

[Želvička17]

Mám pocit, že se zde možná ale míchají tři věci dohromady, tedy - daňová uznatelnost/neuznatelnost nákladů ze strany zaměstnavatele, dále možný dopad na základ daně zaměstnance a následně také uplatnění příspěvků placených zaměstnancem jako položky nezahrnované do základu daně.
Ty dopady můžou být v určitých případech naprosto rozdílné. Tedy např. zaměsnavatel může hradit zaměstnanci nějaké jeho úrazové pojištění, proč ne a když si to sjednají ve smlouvě, tak toto je pro něj daňově uzantelným nákladem. Ovšem zaměstnanec má smolíka a toto se stává jeho zdanitelným příjmem. A když si popustím uzdu fantazii, tak má smolíka i zaměstanavatel v tom smyslu, že tento příspěvek spadá do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZP.

[Želvička17]

JJ, souhlas. Nám jedna nejmenovaná pojišťovna posílá k našim příspěvkům na ŽP po ukončení roku takový rozpis, kde je jasně vidět, kolik jsou daňové náklady, podle druhu sjednané pojistky a kolik jsou složky, které podmínky zákona nesplňují.
Zaměstnavatel by měl mít směrnici, kde je určeno, komu kolik přispívá atd. Samozřejmě je na jeho rozhodnutí, jestli vůbec, komu a kolik přispívá. A jestli přispívá na "daňově uznatelné" smlouvy o životním pojištění nebo i na jiné, které pak mají samozřejmě jiný režim.

Nechápu jak může pojišťovna znát daňové náklady společnosti, když nezná směrnice, smlouvy (třeba kolektivní, to je fuk), které možnost příspěvku ze strany zaměstnavatele upravují?
Ještě bych chápala, kdyby určila možnost uplatnění nezdanitelné části ZD dle par. 15, nebo třeba nějakou zmínku z hlediska par. 6 odst.9 písm. p).

[Sally]

Jasně, třeba pokud jde o úrazovou složku, tak ta nesplňuje podmínky zákona.

třebas i lady plus

[Timea]

Nechápu jak může pojišťovna znát daňové náklady společnosti, když nezná směrnice, smlouvy (třeba kolektivní, to je fuk), které možnost příspěvku ze strany zaměstnavatele upravují?
Ještě bych chápala, kdyby určila možnost uplatnění nezdanitelné části ZD dle par. 15, nebo třeba nějakou zmínku z hlediska par. 6 odst.9 písm. p).

Nesprávně pochopen můj příspěvek. To nemá se směrnicemi nic společného.
Mluvila jsem o tom, že zaměstnanci mají smlouvy o ŽP a jak už tady bylo psáno, část je úrazová u některých pojistek. Takže zmíněná pojišťovna ví, kolik zaměstnavatel za rok přispěl zaměstnanci a ve "vyúčtování" je napsáno, kolik ze zaplacené částky pojistky bylo životní a kolik úrazové. Životní - daňově uznatelné, úrazové atd. - neuznatelné. Snad už jsem se vyjádřila srozumitelněji. Nechci tu jmenovat tu pojišťovnu.

Ještě snad názornější příklad:
Zaměstnavatel platí zaměstnanci CELOU životní pojistku. Za rok mu zaplatí např. 100 tisíc. Po ukončení roku pojišťovna napíše papír, že z těch 100 tisíc bylo dle druhu životní pojistky 80 tisíc splňujících daňovou odečitatelnost, 20 tisíc bylo třeba úrazové pojištění.

Je to JENOM příklad.

Samozřejmě, to co se má dodaňovat zaměstnanci, mu zaměstnavatel řádně dodańuje.

[Želvička17]

Nemusíš jmenovat, myslím že to dělá naprostá většina pojišťoven.
Ovšem i z posledního Tvého příspěvku mám dojem, že pleteš dohromady daňovou uznatelnost (pro firmu) a tu jak říkáš daňovou odčitatelnost (pro zaměstnance).
Možná toto vykládáš na původní znění zákona o daních z příjmů - tvůj výklad mi sedí na původní znění zákona při absenci dnešního par. 24 odst. 2 písm. j bodu 5. Počínaje rokem 2008 je vše co firma platí zaměstnanci (peněžně, nikoliv v nepeněžní formě) daňově uznatelným nákladem (pokud si tak smluvně sjedná se zaměstnancem).

[Míša Kulička]

Želvuše, prosím poraď - jediný majitel s. r. o. chce vložit další finanční prostředky do podnikání, jak to lze udělat? Musím navýšit základní kapitál?

[Želvička17]

Ahoj Mišule,
když vloží prachy, tak tedy narostou aktiva a aktiva musí mít nějakou tu "protiváhu", takže narostou pasiva.
Takže zvýší základní kapitál, nebo půjde o vklad nad rámec základního kapitálu anebo půjde o půjčku.
Chceš i účtování? Ale to asi zmákneš sama viď? 

[Míša Kulička]

Prosím tě, já jsem teď četla cosi, že pokud by šlo o vklad, tak by měla firma uhradit darovací daň, mě to přijde jako blbost, proto se ptám ... a když to dám jako půjčku, tak ta by prý nesměla být bezúročná a musela bych spočítat jednorázový úrok na celou dobu ... v našem případě by byla nejlepší bezúročná půjčka, protože se může stát, že ty peníze zase bude potřebovat pro soukr. účel a situace firmy se mezi tím zlepší, jenže mi teď nemůže říct, kdy to jako nastane ... takže jak určit jednorázový úrok, když mi nemůže dopředu říct, na jak dlouho ty peníze vkládá?
Se možná ptám trochu chaoticky, že?

[Želvička17]

Ptáš se úplně normálně 

Podle výkladu MF ČR (pokud ho nezměnili), tak z vkladů nad rámec ZK není darovačka.

U půjček - pokud je to půjčka společníka společnosti a ta je bezúročná (a úrok dle OZ může a nemusí být sjednán), tak se nemění ZD z příjmů věřitele a ani dlužníka a nepodléhá to darovačce... nicméně opačně toto nefunguje (věritelem s.r.o. a dlužníkem společník).

[Míša Kulička]

Takže nejlepší bude ta půjčka, v to jsem doufala ... dík moc 

[Želvička17]

Takže nejlepší bude ta půjčka, v to jsem doufala ... dík moc